daleko I
[daleko]
(2. st. dál, dále)
příslovce
1.
ve velké nebo do velké (prostorové, časové) vzdálenosti op. blízko I:
kdesi daleko odtud
Není to daleko, asi jedenáct kilometrů.
Odstěhoval se daleko od domova.
Neplánuju moc daleko dopředu.
Do voleb je daleko. dlouhá doba
□ daleko(,) předaleko knižní
(často v pohádkách) velmi daleko:
Princ byl daleko, předaleko od svého zámku.
Vyrazili do lesa a šli daleko předaleko.
□ široko daleko □ daleko široko
všude v okolí až do velké vzdálenosti, na všechny strany • všeobecně:
Je tady samota, široko daleko nikde nikdo.
Byl daleko široko vyhlášeným hudebníkem.
2.
v pokročilém stadiu, do pokročilého stadia:
Muži už hrají čtvrtfinále, soutěž žen ještě tak daleko nedospěla.
Neschopnost vyřešit spory šla tak daleko, že věc leží u soudu.
Projekt ještě tak daleko není.
Jak je daleko výstavba plynovodu?
Reformy pokročily různě daleko.
3.
velkou měrou, do velké míry, značně, dalece:
Zájem daleko předčil naše očekávání.
Investice daleko překročí jeden milion korun.
Kniha svým nadhledem daleko přesahuje rozměry běžné memoárové literatury.
4.
(ve spojení s 2. st. přídavného jména nebo příslovce)
výrazně větší měrou, do výrazně větší míry, mnohem:
daleko vážnější nebezpečí
Jsou v daleko složitější situaci než my.
Šťáva z masa bude mít s kouskem citronu daleko lahodnější chuť.
Nebude to sto, ale daleko méně.
Daleko lépe než lékař mohou někdy pomoci příbuzní a přátelé.
5.
(ve spojení s 3. st. přídavného jména nebo příslovce)
tak velkou měrou, že všechno ostatní má porovnávanou vlastnost jen ve velmi malé míře, zdaleka, dalece, naprosto:
daleko nejlepší český brankář
Daleko největším nebezpečím pro planetu je lidská činnost.
Daleko nejvíc zamotala ekonomům hlavu rekordně nízká inflace.
◊ [být / dostat se / dojít ap.] (s něčím / v něčem) daleko
dosáhnout pokroku, zlepšení, postoupit, pokročit (s něčím, v něčem) • dosáhnout úspěchu, uspět
◊ být / zůstat / zůstávat (v něčem) daleko za někým / něčím
zůstat, zůstávat pozadu, zaostat, zaostávat
◊ být (daleko) za hranicí něčeho ◊ jít / zajít (daleko) za hranici něčeho
překračovat, překročit (obvyklou, únosnou, přípustnou ap.) mez, míru něčeho
◊ být (daleko) za hranou (něčeho) ◊ jít / zajít (daleko) za hranu (něčeho)
překračovat, překročit (obvyklou, únosnou, přípustnou ap.) mez, míru (něčeho)
◊ být (daleko) za zenitem
být (už) za vrcholem slávy, kariéry ap. • být vyššího věku
◊ dotáhnout to (v něčem) daleko kolokviální vyšší
být velmi úspěšný v profesním nebo společenském životě, získat velmi významné postavení, moc
◊ jablko nepadá / nepadne / nespadne daleko od stromu
děti mívají stejné vlastnosti, schopnosti, sklony ap. jako jejich rodiče
◊ jak jsi s ní / ním daleko? kolokviální
v jaké fázi důvěrnosti je váš vztah?
◊ jít / zajít / zacházet (v něčem) příliš daleko ◊ jít / zajít / zacházet tak daleko, že…
přesahovat, přesáhnout (v něčem) obvyklou, únosnou, přípustnou mez, míru
◊ lež má krátké nohy (a daleko nedojde)
každá lež, nepravda se (dříve nebo později) projeví, bývá brzy odhalena
◊ mít k něčemu / do něčeho daleko
1. vůbec něčeho nedosahovat, něčemu se ani nepřibližovat (i když by to bylo žádoucí)
2. velmi se od něčeho lišit
◊ mít k někomu / do někoho daleko
1. mít k někomu daleko dobře někoho nebo sebe navzájem neznat, nemít k sobě blízký vztah
2. nebýt tak dobrý jako někdo, nedosahovat něčí úrovně (i když by to bylo žádoucí)
3. velmi se od někoho lišit (vzhledem, vlastnostmi ap.)
◊ mládí (je) pryč a do důchodu / penze daleko
radosti mládí už pominuly a do odpočinku v důchodu zbývá ještě mnoho let plných povinností
◊ na míle / na hony daleko
velmi, hodně daleko • velmi silně, intenzivně
◊ nač / proč stahovat kalhoty, když brod je (ještě) daleko
není důvod se něčeho předčasně obávat, dělat si starosti
◊ nebýt daleko od pravdy
nemýlit se, správně odhadovat • být pravdivý, odpovídat faktům
◊ něco / to [došlo / zašlo ap.] (až) tak daleko, že…
něco se vyvinulo do krajnosti, překročilo to obvyklou, únosnou, přípustnou mez, míru
◊ nechat něco / to dojít tak daleko
(nečinností) umožnit, dovolit něčemu dospět do velmi nepříznivého stavu
◊ nechat někoho / něco (daleko) za sebou
1. (výrazně) předhonit, porazit někoho v konkurenci, soutěži ap.
2. (trvale) opustit něco, někoho, zapomenout na něco, někoho • nevracet se k něčemu z minulosti, nechat to (navždy) být
◊ nejít / nechodit pro něco daleko ◊ nemuset / není třeba jít / chodit (pro něco) daleko
mít něco pohotově připravené • nezdráhat se něčeho použít
◊ nejít / nechodit pro [ostré / silné ap.] slovo daleko
snadno, bez váhání nebo ostýchání mluvit hrubě, urážlivě, nadávat • vyjadřovat se radikálně, bezohledně, výrazně projevovat své rozhořčení ap.
◊ nejít / nechodit pro ránu daleko expresivní
◊ kolokviální vyšší
snadno se uchýlit k násilí, být rázný, prchlivý, agresivní • fyzicky trestat dítě (i za malé prohřešky)
◊ nejít / nechodit pro slovo / odpověď daleko
vyjadřovat se pohotově, rázně, tvrdě, bez rozmýšlení, bez ohledu na společenský takt
◊ nemít daleko od slov k činům
rychle uskutečnit slovně vyjádřené myšlenky, cíle ap.:
Od slov k činům neměli daleko a okamžitě zasáhli.
◊ nemít k něčemu / do něčeho daleko
1. spět, blížit se k něčemu, do něčeho • téměř něčeho dosáhnout, dosahovat
2. podobat se něčemu nebo sobě navzájem, mít podobné rysy
3. snadno se do něčeho dát, být k tomu náchylný
4. nemít k něčemu daleko mít něco rád • dobře něco znát, rozumět tomu
◊ nemít k někomu daleko
1. mít s někým podobné rysy, podobat se někomu
2. dobře se s někým znát, mít k němu blízký vztah • dobře někoho znát, chápat ho, rozumět mu
◊ nemuset chodit / jít pro příklad / příklady daleko
nemuset dlouho, složitě hledat typický případ, případy, typickou ukázku, ukázky nějakého jevu
→ dodaleka, do daleka
→ zdaleka, z daleka
jiné je → dál II, dále II
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[daleko]
(2. st. dál, dále)
příslovce
1.
ve velké nebo do velké (prostorové, časové) vzdálenosti op. blízko I:
kdesi daleko odtud
Není to daleko, asi jedenáct kilometrů.
Odstěhoval se daleko od domova.
Neplánuju moc daleko dopředu.
Do voleb je daleko. dlouhá doba
□ daleko(,) předaleko knižní
(často v pohádkách) velmi daleko:
Princ byl daleko, předaleko od svého zámku.
Vyrazili do lesa a šli daleko předaleko.
□ široko daleko □ daleko široko
všude v okolí až do velké vzdálenosti, na všechny strany • všeobecně:
Je tady samota, široko daleko nikde nikdo.
Byl daleko široko vyhlášeným hudebníkem.
2.
v pokročilém stadiu, do pokročilého stadia:
Muži už hrají čtvrtfinále, soutěž žen ještě tak daleko nedospěla.
Neschopnost vyřešit spory šla tak daleko, že věc leží u soudu.
Projekt ještě tak daleko není.
Jak je daleko výstavba plynovodu?
Reformy pokročily různě daleko.
3.
velkou měrou, do velké míry, značně, dalece:
Zájem daleko předčil naše očekávání.
Investice daleko překročí jeden milion korun.
Kniha svým nadhledem daleko přesahuje rozměry běžné memoárové literatury.
4.
(ve spojení s 2. st. přídavného jména nebo příslovce)
výrazně větší měrou, do výrazně větší míry, mnohem:
daleko vážnější nebezpečí
Jsou v daleko složitější situaci než my.
Šťáva z masa bude mít s kouskem citronu daleko lahodnější chuť.
Nebude to sto, ale daleko méně.
Daleko lépe než lékař mohou někdy pomoci příbuzní a přátelé.
5.
(ve spojení s 3. st. přídavného jména nebo příslovce)
tak velkou měrou, že všechno ostatní má porovnávanou vlastnost jen ve velmi malé míře, zdaleka, dalece, naprosto:
daleko nejlepší český brankář
Daleko největším nebezpečím pro planetu je lidská činnost.
Daleko nejvíc zamotala ekonomům hlavu rekordně nízká inflace.
◊ [být / dostat se / dojít ap.] (s něčím / v něčem) daleko
dosáhnout pokroku, zlepšení, postoupit, pokročit (s něčím, v něčem) • dosáhnout úspěchu, uspět
◊ být / zůstat / zůstávat (v něčem) daleko za někým / něčím
zůstat, zůstávat pozadu, zaostat, zaostávat
◊ být (daleko) za hranicí něčeho ◊ jít / zajít (daleko) za hranici něčeho
překračovat, překročit (obvyklou, únosnou, přípustnou ap.) mez, míru něčeho
◊ být (daleko) za hranou (něčeho) ◊ jít / zajít (daleko) za hranu (něčeho)
překračovat, překročit (obvyklou, únosnou, přípustnou ap.) mez, míru (něčeho)
◊ být (daleko) za zenitem
být (už) za vrcholem slávy, kariéry ap. • být vyššího věku
◊ dotáhnout to (v něčem) daleko kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
být velmi úspěšný v profesním nebo společenském životě, získat velmi významné postavení, moc
◊ jablko nepadá / nepadne / nespadne daleko od stromu
děti mívají stejné vlastnosti, schopnosti, sklony ap. jako jejich rodiče
◊ jak jsi s ní / ním daleko? kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
◊ jak jste spolu daleko? kolokviálníJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
v jaké fázi důvěrnosti je váš vztah?
◊ jít / zajít / zacházet (v něčem) příliš daleko ◊ jít / zajít / zacházet tak daleko, že…
přesahovat, přesáhnout (v něčem) obvyklou, únosnou, přípustnou mez, míru
◊ lež má krátké nohy (a daleko nedojde)
každá lež, nepravda se (dříve nebo později) projeví, bývá brzy odhalena
◊ mít k něčemu / do něčeho daleko
1. vůbec něčeho nedosahovat, něčemu se ani nepřibližovat (i když by to bylo žádoucí)
2. velmi se od něčeho lišit
◊ mít k někomu / do někoho daleko
1. mít k někomu daleko dobře někoho nebo sebe navzájem neznat, nemít k sobě blízký vztah
2. nebýt tak dobrý jako někdo, nedosahovat něčí úrovně (i když by to bylo žádoucí)
3. velmi se od někoho lišit (vzhledem, vlastnostmi ap.)
◊ mládí (je) pryč a do důchodu / penze daleko
radosti mládí už pominuly a do odpočinku v důchodu zbývá ještě mnoho let plných povinností
◊ na míle / na hony daleko
velmi, hodně daleko • velmi silně, intenzivně
◊ nač / proč stahovat kalhoty, když brod je (ještě) daleko
není důvod se něčeho předčasně obávat, dělat si starosti
◊ nebýt daleko od pravdy
nemýlit se, správně odhadovat • být pravdivý, odpovídat faktům
◊ něco / to [došlo / zašlo ap.] (až) tak daleko, že…
něco se vyvinulo do krajnosti, překročilo to obvyklou, únosnou, přípustnou mez, míru
◊ nechat něco / to dojít tak daleko
(nečinností) umožnit, dovolit něčemu dospět do velmi nepříznivého stavu
◊ nechat někoho / něco (daleko) za sebou
1. (výrazně) předhonit, porazit někoho v konkurenci, soutěži ap.
2. (trvale) opustit něco, někoho, zapomenout na něco, někoho • nevracet se k něčemu z minulosti, nechat to (navždy) být
◊ nejít / nechodit pro něco daleko ◊ nemuset / není třeba jít / chodit (pro něco) daleko
mít něco pohotově připravené • nezdráhat se něčeho použít
◊ nejít / nechodit pro [ostré / silné ap.] slovo daleko
snadno, bez váhání nebo ostýchání mluvit hrubě, urážlivě, nadávat • vyjadřovat se radikálně, bezohledně, výrazně projevovat své rozhořčení ap.
◊ nejít / nechodit pro ránu daleko expresivní
◊ kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní nejít / nechodit pro facku daleko Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
snadno se uchýlit k násilí, být rázný, prchlivý, agresivní • fyzicky trestat dítě (i za malé prohřešky)
◊ nejít / nechodit pro slovo / odpověď daleko
vyjadřovat se pohotově, rázně, tvrdě, bez rozmýšlení, bez ohledu na společenský takt
◊ nemít daleko od slov k činům
rychle uskutečnit slovně vyjádřené myšlenky, cíle ap.:
Od slov k činům neměli daleko a okamžitě zasáhli.
◊ nemít k něčemu / do něčeho daleko
1. spět, blížit se k něčemu, do něčeho • téměř něčeho dosáhnout, dosahovat
2. podobat se něčemu nebo sobě navzájem, mít podobné rysy
3. snadno se do něčeho dát, být k tomu náchylný
4. nemít k něčemu daleko mít něco rád • dobře něco znát, rozumět tomu
◊ nemít k někomu daleko
1. mít s někým podobné rysy, podobat se někomu
2. dobře se s někým znát, mít k němu blízký vztah • dobře někoho znát, chápat ho, rozumět mu
◊ nemuset chodit / jít pro příklad / příklady daleko
nemuset dlouho, složitě hledat typický případ, případy, typickou ukázku, ukázky nějakého jevu
→ dodaleka, do daleka
→ zdaleka, z daleka
jiné je → dál II, dále II
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)